|
|
Věřitelé posledních Rožmberků
LEVÝ, Václav
Bakalářská práce Věřitelé posledních Rožmberků se zabývá věřiteli Viléma z Rožmberka z let 1589 1592 a podrobněji se zaměří na ty věřitele, jejichž pohledávky po smrti Viléma z Rožmberka převzal roku 1592 jeho bratr Petr Vok z Rožmberka. Práce vychází ze soupisu rožmberských dluhů, který se dochoval ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Práce se pokusí vytvořit "kolektivní biografii" těchto věřitelů za použití prosopografické metody a nalézt shodné znaky, které tyto věřitele spojovaly.
|
|
|
Pastorace či persváze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící. (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století)
Pavlíček, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent) ; Hanuš, Jiří (oponent)
Pastorace či persvaze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století) Tomáš W. Pavlíček ABSTRAKT Autor disertační práce zkoumá náboženskou kulturu v Čechách v 2. polovině 19. století. V polemice s konceptem sekularizace i s rozšířenou představou o výjimečném poklesu náboženskosti české společnosti se snaží objasnit, jak spolu sociální a náboženské změny v moderní době souvisejí. V rámci sociologického pojetí sekularizace a odkouzlení světa se soustředí na tři jevy (povolání duchovního, náboženské praktiky a konverze), s nimiž pracuje jako s náboženskými pojmy a zároveň je aplikuje v historickovědném výzkumu. Největší prostor je věnován prvnímu předmětu bádání - postoji duchovního ke svému povolání, protože právě klérus je nositelem náboženské změny. Práce může přispět k současným diskusím o vztahu státu a církve a roli duchovních ve společnosti. Hlavní otázky jsou tyto: Jaká je role duchovního v proměnách náboženskosti? Jakým způsobem či za jakých okolností dochází aktér k povolání stát se duchovním? Jak probíhala duchovní formace v pražském kněžském semináři? Hlavním aktérem předkládané disertační práce je světský klérus v pražské arcidiecézi, přičemž pozornost výzkumu je zaměřena...
|
|
|
Barokní znakové galerie. Heraldická reprezentace šlechty, duchovenstva a měšťanstva, její interpretace a možnosti využití
Oulík, Jan ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá barokní heraldikou, konkrétně fenoménem znakových galerií v českých zemích v pobělohorském období. Za pomoci metod pomocných věd historických analyzuje tři znakové soubory z 60. - 90. let 17. století: 1. znaky a znamení donátorů na šestnácti obrazech Svatováclavského cyklu v bazilice sv. Václava v poutním místě Stará Boleslav nedaleko Prahy; 2. trojici malovaných znaků ve štukových kartuších na vítězném oblouku kaple Panny Marie a sv. Karla Boromejského v bývalém Vlašském špitále na Malé Straně v Praze; 3. znaky a znamení na deseti dřevěných podstavcích soch českých patronů v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Tachově. Práce přináší edici jmenovaných znakových souborů a identifikaci většiny osob, jimž znaky patřily, včetně srovnání se znaky v jiných pramenech (pečeti, koncepty erbovních listin, staré tisky). Zasazením do širšího historického kontextu a rozborem struktury dárců práce mj. ukazuje na složení tehdejších elit z řad vyšší a nižší šlechty, duchovenstva a měšťanů a na potřebu sebereprezantace těchto společenských vrstev. Mnohé znaky a znamení ze zmíněných tří souborů doposud nejsou v literatuře popsány. Práce současně ukazuje, jak mohou pomocné vědy historické doplnit výsledky zkoumání dalších historických a uměnovědných oborů a přispět k novému poznání doposud málo...
|
host ::
RSS.